Války

V letech 1914 – 1918 do 1. světové války bylo povoláno 147 mužů, stoupají ceny potravin, velká bída (chlebenky, cukřenky = potravinové přídělové lístky), na španělskou chřipku zemřelo v obci 6 žen.

V roce 1918 uprchlíci z fronty byli chyceni (Čelůstka ze Želechovic - Pasek a Lacina z Lužkovic). Shromáždění lidé je chtěli osvobodit, došlo ke střelbě a následnému vyšetřování, ves byla obklíčena maďarskými vojáky a četníky. Následoval soud a bylo uvězněno 21 lidí. Po válce se vrátili vojáci z front (ruská, italská, francouzská) a legionáři.

V roce 1920 na návsi byl postaven „Pomník padlým pro vlast a v cizích službách“. Jeho tvůrcem je rodák František Svoboda z č.p. 119, umělecký kamenický mistr v Praze. Práci provedl jen za režii. Výtěžek slavnosti odhalení zaplatil všechny výlohy. V den jeho instalace autor zemřel.

Pomník padlým

V letech 1939–1945 v době fašistické okupace působila v Želechovicích odbojová skupina napojená na organizaci „Pro vlast“ přes malíře Jana Kobzáně. Na jaře 1945 byla činnost prozrazena a asi 30 Želechovjanů bylo zatčeno gestapem. Z nich František Vaculík, Václav Praxl, Josef a Ladislav Světlíkovi zahynuli v koncentračním táboře Mauthausenu v plynové komoře. Jejich jména jsou vyryta i na pomníku na návsi. Jeden občan zahynul při leteckém útoku. V Říši zemřeli občané Lud. Macháň, Fr. Starý, a Jos. Holub.

Partyzánských bojů se zúčastnil Rostislav Hanzlík z Pasek.

Obec byla osvobozena 4. května 1945 rumunskou a sovětskou armádou. Dnes tuto událost připomínají názvy ulic Osvobození a 4. května.

Výročí osvobození se v prvních letech po válce slavila
u ,,Pomníku padlým“ májovou veselicí v krojích. 28. října bylo a je každoročně u pomníku kladení věnců.

V roce 1946 byla odhalena čtyřem obětem války, členům Sokola, pamětní deska v Sokolovně.