Menu
Obec Želechovice nad Dřevnicí
Želechovicenad Dřevnicí

Termíny OTEVŘENÍ sběrného místa v areálu bývalého ZD v Želechovicích n/Dř. v roce 2024: 14.12.

Historie

Jméno obce vzniklo od osobního jména Želech nebo Želich, tzn. ves lidí Želechových  (Želichových).

Písemné prameny: 

1361 - Zelithowitz, 1437 - Zelechowitz, 1490 - Zylochowicze, 1580 - Zielechowicz, 1596 - Zielychowicze, 1718 - Zielechowitz, Žielechowitz. 1846 -Ziellochovitz, Želechovice, Zelechowice, 1872 - Zelechowitz, Želechovice, 1881 - Želichowicw, 20. století   - Želechovice.

Historie Želechovic nad Dřevnicí do konce 19. století

Při kopání základů k domu č. p. 183 byly nalezeny střepiny z popelnic, poslány do muzea ve Vizovicích. Jde o doklady života člověka kultury lidu popelnicových polí (1 250-750 př. K.) mladší a pozdní doby bronzové. Lidové podání tvrdí, že zdejším krajem kráčela první křesťanská kultura. Dokladem cesty Cyrila a Metoděje (863 n. l.), slovanských věrozvěstů, je dle pověstí hrubý kamenný kříž na Osmeku ve Hvozdné. Záznamy jsou i z roku 967, za vlády Boleslavů. Tehdy byly vzaty lesy pod správu knížecí. Do té doby byly svobodné, lov i těžba. První písemná zmínka o Želechovicích je údaj ze zakládající listiny vizovického kláštera Smilheimu z roku 1261, vydané Smilem ze Střílek a na Brumově. Tehdy mu Vilém z Hustopečí daroval spolu s Lípou a částí Zádveřic i polovinu obce Želechovic. Druhá větší část, patřila ke Zlínu. Obě části odděloval Obůrek, tehdy označen jako „Suchá Oselná“. Z roku 1397 je první písemná zpráva o zlínské části Želechovic, jako součásti zlínského panství. Do zemských desek je zapsáno, že z držení markraběte Jošta Lucemburského patří jako odúmrť městečko a tvrz Zlín a vsi Březnice, půl Želechovic, Trnava, Klečůvka, Čepkov, Mladcová, Zbožná, Prštné, Bonětina a jihomoravské Čejkovice Zdeňkovi ze Šternberka z lukovské větve šternberského rodu. Obě části obce byly sjednoceny až v době zrušení feudálních privilegií, asi v roce 1848. Do té doby mívala každá část obce svého purkmistra i fojta. I poté však měly oddělené pokladny a obecní hospodáře až do roku 1929.

Kostel

Kolem roku 1400 byla zřízena vizovickým opatem duchovní správa s kostelem a farou. Gotický kostel byl zasvěcen sv. Petru a Pavlovi. Z doby gotické se zachoval kalich (v roce 1895 byl na národopisné výstavě v Praze) – dostal se k nám pravděpodobně z některého zrušeného kláštera za Josefa II. v 80. letech 18. století a ve východní stěně kostela je viditelný zlomek (zaoltářní okno) gotické kružby a uvnitř gotický výklenek pro uložení hostií (pastoforium). Ve 2. polovině 16. století převládlo protestantství. Fara byla obsazována kněžími podobojí. Z let 1586 – 90 je znám pastor Michal (pohnal majitele Lukova, že mu odmítá farskou louku v Želechovicích a desátek z Klečůvky a tamějšího mlýna). Většina obyvatel se po Bílé hoře a rekatolizaci opět přiklonila ke katolictví.

Kostel

Po vydání tolerančního patentu roku 1781 Josefem II. se k evangelické církvi přihlásilo pouze 49 osob. Farní kostel byl několikrát opravován (roku 1737 kompletně barokně přestavěn), prodloužen a zaklenut, roku 1857 presbytář zapřen pilíři, v letech 1827-32 opět opravován, pak ještě pětkrát) roku 1794 byl kostel vymalován knězem (hostem) Tomášem Blahetou a ozdoben jeho obrazy “Večeře Páně“, „Narození Páně“ a „Poslední soud“. Za třicetileté války obec zpustla (1618-1648), v roce 1621 byla velká neúroda a po povodni v roce 1660 se vedlo ještě hůře. Tehdy vypuklo v kraji povstání Valachů. Zúčastnilo se ho na 700 lidí. V roce 1644 byli poraženi. Mezi potrestanými byli i 4 Želechovjané: Jan Batík, Jura Hrčka, Pavel Ležatků, Jan Třabelka, a to smrtí oběšením. První 3 ze zlínského dílu, Třabelka z vizovického. Celkové množství popravených bylo na Lukovsku, Zlínsku a Vizovicku: 57 oběšených, 17 čtvrcených, 5 sťatých, 4 dáni na kolo a 1 dán na rožeň.

Škola

Želechovická škola je prastará a patří k nejstarším v okrese. Připomíná se poprvé roku 1613. Historik V. Peřinka – Děkanská matrika z roku 1672 uvádí požitky rektora od želechovických farníků. Původní školní budovu založila olomoucká konzistoř roku 1762. Byla jednotřídní. V letech 1660 - 70 zde působil rektor Klabík (údajný autor „Lomnického“ kancionálu). Další záznam je z roku 1696, kdy byly do kostela pořízeny nové varhany a varhaníkem se stal rektor (učitel) Jiří z Borka, rodilý Zlíňan. Šlo o farní školu. 1796 -1835 zde působil učitel Antonín Duray, do roku 1868 byl učitel jeho syn

Škola

Jan. V letech 1867–8  byla vystavěna nová školní budova, jednopatrová, dvojtřídní. V roce 1897 provedena přístavba 2. patra a WC (škola trojtřídní).

Historická událost

Želechovice hrály důležitou roli v tzv. „boji o nerozdílné hory vizovické“. Ty užívali společně poddaní vizovičtí a ze sousedních panství. Brali si z hor dřevo a pásli na pastvinách dobytek. V myslivně Vidovy se v srpnu 1748 konala schůzka majitelů panství Světlov, Luhačovice, Zlín, Vizovice a vasilského statku. Bylo dohodnuto rozdělit hory mezi jednotlivá panství. Poddaní se postavili proti a vykopali nově osazené hraniční kameny. 15. prosince 1767 mělo být provedeno nové rozhraničování za vojenské asistence. U Želechovic, na cestě k Vidovám měl být osázen první hraničník. Sešlo se tam několik stovek lidí. Vojáci začali střílet do davu. Na místě zůstalo 5 mrtvých a několik zraněných. Ze Želechovic zahynul  Martin Svačina a další Želechovjan, Pavel Nedbálek byl odsouzen na půl roku k provádění opevňovacích prací na Špilberku v železech a poutech. S ním i dalších 8 poddaných. Smrtí zaplatili i Martin Večeřa a Pavel Janula z Rakov, jedno čtrnáctileté děvče a jedna neznámá žena. Obě prý byly pochovány přímo na místě. Pole dnes nese název Hroby a pasečtí občané se zasloužili‚ o důstojné umístnění památného kamene. Soud se v květnu roku 1772 rozhodl, že obce nemají právo k těmto lesům.

Historická událost

Zajímavosti z 18. a 19. století

V roce 1781 byly nařízeny povinné požární prohlídky a povinné vymetání komínů bylo svěřeno jedině kominíkům. V roce 1790 měla naše obec 695 obyvatel ve sto domech. V roce 1802 byla vojenská služba snížena na 10 –12 let. V roce 1820 se připomínají v souvislosti s daňovým rozpisem jména Martin Bobál (pudmistr strany vizovské) a Jan Nedbálek s fojtem Janem Motýlem (za stranu zlínskou). V roce 1843 bylo při sčítání lidu, zjištěno: 742 obyvatel, z toho 356 mužů, ve 145 domech 164 rodin, z toho 3 řemeslnické, 1 učitelská, 119 domkářů, 14 zahradníků (s 12 jitry půdy), 9 pololáníků (s 30 jitry půdy), 4 čtvrtláníci (po 15 jitrech). V roce 1848 byl zřízen pravděpodobně obecní úřad pro vizovickou i zlínskou stranu. V roce 1870 byla založena Reiffeisenova záložna u Motýlů, Občanská záložna u Březíků. V roce 1890 byl založen poštovní úřad v Želechovicích. V roce 1891 byl založen Dobrovolný spolek hasičský. V roce 1898 byla vybudována železniční trať z Otrokovic do Vizovic (OZVD). V roce 1899 bylo při sčítání obyvatelstva zjištěno 880 osob ve 160 domech (z toho 117 evangelíků, 8 židů – majitelé palírny, ostatní katolíci).

Zajímavosti 18. a 19.století

Historie Želechovic nad Dřevnicí 20. století

Hospodářství

Původně panskou papírnu koupila v roce 1755 rodina Haldů, držela ji do roku 1881. Poté zde ještě krátce byl papír vyráběn, později zde byla zřízena výroba obuvi a pletárna košů. V roce 1920 koupila objekt firma Baťa, zavedla výrobu lepenky. V roce 1922 výrobna vyhořela a objekt kupují rodina Vajdákova ze Želechovic a rodina Machalova z Prštného (kovovýroba). Ceny za 1. světové války (1914 –1918) – velká neúroda, bída: 1 q brambor za 300 K, 1 q pšenice  za 1000 K, prase za 3000 K, Boty   za 400 K, 1 m plátna za 60 K. V polovině 30. let existovaly 2 mlýny (pan Hrazdira - Paseky, pan Trunkát), pálenice (pan Světlík), 2 výrobny cementového zboží (pan Haša), kamenolom, sirnaté lázně, kovovýroba (papírna) a další živnosti (33 svobodných, 44 řemeslníků, 9 koncesovaných). Pracovní příležitost našlo mnoho obyvatel ve zlínských Baťových závodech. Mnozí z nich byli tzv. ,,kovozemědělci“. Ve 2. polovině 30. let. došlo k elektrifikaci obce a zavedení telefonu.

Papírna

Ul. 4. května 20. -  30. léta 20. století

Ul. 4. května 20.  -  30. léta 20. století

Ul. Podřevnická 20. -  30. léta 20. století

Ul. Podřevnická 20.  -  30. léta 20. století

V 50. letech klesl počet rolníků na 166, dělníků bylo 322. Zemědělský charakter si podržely Paseky. Ve 2. polovině 20. století ovlivnilo zaměstnanost zřízení JZD a jeho přidružené výroby. V 90. letech demokratizace společnosti vedla k rozšíření živností a podnikání. Vrácení majetků v restituci.

Pohlednice Želechovic n/D.

Fakta:

V roce 1945 byla provedena výměna protektorátních peněz. V roce 1945 byla bytová tíseň, stavivo na příděl. V roce 1953 byla znárodněna kovodílna pana Machaly, převzal ji Okresní průmyslový podnik Gottwaldov a pan Mokroš zřidil soukromou autobusovou linku na Paseky. V roce 1949 byly všechny živnosti a prodejny převedeny do Komunálního podniku a Jednoty. V roce 1950 byl zřízen v obci papírnický obchod v č. p. 242 (pan Polepil) a uhelný sklad na ul. Osvobození č. p. 312. V roce 1951 byla zřízena mlékárna v domě č. p. 9 a byl vypínán elektrický proud. V roce 1953 byl zrušen přídělový systém, proběhla měna V roce 1955 byla dokončena elektrifikace Želechovic, ulice Batalická. V roce 1958 byla zřízena samoobsluha Jednoty (na Červinkovém).

Stavby 1945–1989

Oprava válkou zničených mostů, stavba základní školy, stavba učitelského domu, přístavba tělocvičny, kulturní dům změněn na požární zbrojnici a mateřskou školu, stavba požárního domu na Pasekách, stavba Jednoty - prodejní družstvo, oprava staré školy – stala se sídlem úřadů a lékařských služeb.

Výstavba samoobsluhy

Zemědělství

V roce 1949 bylo založeno zemědělské družstvo II. typu, 30 polozemědělců a bezzemků. V roce 1950 byl zřízen v bývalé cihelně chov vepřů. V roce 1951 do družstva vstupují téměř všichni zemědělci v obci po dlouhém přesvědčování a slibech zaměstnat děti v průmyslu. Předsedou byl pan Petr Strnadel, rolník,  č. p. 19. O žních však sklízel každý do své stodoly, družstvo se rozpadlo. V roce 1954 vzniklo menšinové družstva s 33 ha, předsedkyní byla Al. Boleslavská, později pan Jan Paták (bývalý tajemník obecního úřadu). V roce 1961 došlo ke sloučení družstev Želechovice, Lípa, Příluky, s názvem Podřevnicko. V letech 1988 – 9 bylo družstvo připojeno k JZD Slušovice. V roce 1992 došlo k rozpadu JZD, restituce, dnes pole obdělávají Plemenářské služby, a.s. Otrokovice.

Obec

28. října 1918 vznikla Československá republika. O tomto faktu je zápis ve školní i obecní kronice. S oslavou bylo posečkáno až na den 3. listopadu 1918. V roce 1945 po osvobození sovětskou a rumunskou armádou byl ustaven národní výbor, prvním předsedou byl pan Ticháček. V roce 1960 byly přičleněny k Želechovicím obce Lípa a Lužkovice. V roce 1976 všechny tři obce byly integrovány pod město Gottwaldov. V roce 2009 proběhlo osamostatnění obce opět na Želechovice nad Dřevnicí.

Slavnostní průvod 30. léta, 20. stol.

Starostové a předsedové od roku 1914:

Starostové a přednostové od roku 1914František Motýl, Jan Verner, František Buráň – volbu nepřijal, František Bořuta, František Motýl, Josef Světlík, Antonín Doležel.

Po osvobození: Antonín Ticháček, Alois Motýl, Josef Nekvinda, František Smolka, František Havlík, Václav Verner, Horák.

Současný starosta: Michal Špendlík

František Motýl

 

 

 

Politické strany

Za první republiky: strana živnostenská, strana lidová, strana národně demokratická, čeští socialisté, strana agrární, strana republikánská, strana živnostenská, strana sociálně demokratická. Po druhé světové válce: strana sociálně demokratická, česká strana národně socialistická, strana lidová, strana komunistická. Po osamostatnění obce: Česká strana sociálně demokratická, Spojení demokraté – Sdružení nezávislých, „STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ“.

Spolky

Spolek vojenských vysloužilců, Sbor hasičský, Národní jednota vysloužilců, církevní spolky, Farní jednota kostelní, Čtenářsko – pěvecký spolek Lumír, Jednota křesťanských matek, Družina katolických zemědělců. V roce 1921 byl založen Sokol, v témže roce Orel. V roce 1930 byl založen Československý červený kříž. V roce 1931 byla postavena sokolovna, současně postavena i orlovna (dnes budova pošty). V roce 1931 byl založen Sportovní klub (SK) fotbal a házená do roku 1950, pak byl sloučen se Sokolem. V roce 1945 byl založen Svaz protifašistických bojovníků. V roce 1951 byl založen Valašský krůžek (pan učitel Válek).

Valašský soubor Želechovice

Války

V letech 1914 – 1918 do 1. světové války bylo povoláno 147 mužů, stoupají ceny potravin, velká bída (chlebenky, cukřenky = potravinové přídělové lístky), na španělskou chřipku zemřelo v obci 6 žen. V roce 1918 uprchlíci z fronty byli chyceni (Čelůstka ze Želechovic - Pasek a Lacina z Lužkovic). Shromáždění lidé je chtěli osvobodit, došlo ke střelbě a následnému vyšetřování, ves byla obklíčena maďarskými vojáky a četníky. Následoval soud a bylo uvězněno 21 lidí. Po válce se vrátili vojáci z front (ruská, italská, francouzská) a legionáři. V roce 1920 na návsi byl postaven „Pomník padlým pro vlast a v cizích službách“. Jeho tvůrcem je rodák František Svoboda z č. p. 119, umělecký kamenický mistr v Praze. Práci provedl jen za režii. Výtěžek slavnosti odhalení zaplatil všechny výlohy. V den jeho instalace autor zemřel.

Pomník padlým

V letech 1939–1945 v době fašistické okupace působila v Želechovicích odbojová skupina napojená na organizaci „Pro vlast“ přes malíře Jana Kobzáně. Na jaře 1945 byla činnost prozrazena a asi 30 Želechovjanů bylo zatčeno gestapem. Z nich František Vaculík, Václav Praxl, Josef a Ladislav Světlíkovi zahynuli v koncentračním táboře Mauthausenu v plynové komoře. Jejich jména jsou vyryta i na pomníku na návsi. Jeden občan zahynul při leteckém útoku. V Říši zemřeli občané Lud. Macháň, Fr. Starý, a Jos. Holub. Partyzánských bojů se zúčastnil Rostislav Hanzlík z Pasek. Obec byla osvobozena 4. května 1945 rumunskou a sovětskou armádou. Dnes tuto událost připomínají názvy ulic Osvobození a 4. května. Výročí osvobození se v prvních letech po válce slavila u ,,Pomníku padlých“ májovou veselicí v krojích. 28. října bylo a je každoročně u pomníku kladení věnců. V roce 1946  byla odhalena čtyřem obětem války, členům Sokola, pamětní deska v Sokolovně.

Školství

Oslava dne Osvobození v roce 1945

V letech 1868–95 zde působil Jan Halda († 3. března 1926 v Kroměříži), jeden z majitelů papírny a zakladatel školní kroniky. V roce 1901 byla v každé třídě obecní školy pobočka (A, B). Dalším řídícím byl Cyril Horák z Komárného, do roku 1923 a do roku 1931 působil zde František Doležel. V letech 1931 – 41 byl řídícím Ferd. Filipi. Dále pak až v letech 1946 – 1952, za války Václav Praxl, který zahynul v Mauthausenu. V roce 1923 byla podána žádost o zřízení měšťanské školy. V roce 1935 byl zakoupen pozemek pro stavbu školy. V roce 1940 byla zřízena měšťanská škola v prostorách firmy Baťa (ředitel Dubský, Bojanovský). V roce 1945 byla obnovena měšťanská škola, ředitelka Emilie Klusalová (v období války chodili žáci do měšťanské školy na Zálešné). Úsilí o postavení budovy pro měšťanskou školu obvodu Želechovice (Lípa, Lužkovice, Hvozdná, Klečůvka) začalo již v roce 1945. S výstavbou se započalo v roce 1947, dokončena byla v roce 1949. Žáci se začali učit 16. října 1949. Budovu projektovali architekti Drofa a Hovora. Zásluhu na postavení má paní Emilie Klusalová. Stavba přístavby ZŠ byla zahájena v roce 1972 (tělocvična, jídelny, družina, třídy – zásluhu o stavbu měl pan Jiří Bosák, ředitel školy), přístavba byla otevřena 2. září 1978. V roce 1946 byla zřízena jedna třída mateřské školy na Výpustě č. p. 277. V roce 1951 v budově ZŠ byla umístněna i MŠ s celodenním provozem (ředitelka J. Viktorinová). MŠ byla po dostavbě přesunuta do prostor u Dřevnice (původně kulturní dům a hasičská zbrojnice).

 

Ulice 4. května 20. - 30. léta 20. století

Ulice 4. května 20. – 30. léta 20. století

Lékaři

Před válkou MUDr. Broner (Žid) musel po příchodu fašistů odejít, za války MUDr. Říman, po válce MUDr. Retter (bývalý příslušník čs. vojska v Anglii, odešel v 60. letech do Austrálie), MUDr. Sv. Čech od 60. let – ordinace v učitelském domě č. p. 326, v současnosti MUDr. Škubal  ordinace v č. p. 10. Dětští lékaři: ordinace dětských lékařů byla na sokolovně. Ordinoval primář MUDr. Valoušek, později byla zřízena ordinace dětského lékaře na MNV, MUDr. Žvátora, MUDr. Staroba, MUDr. Robková, v současnosti MUDr. Divilová.

Zajímavosti 20. století

24. června 1928 se zastavil v Želechovicích u pomníku prezident republiky T. G. Masaryk. Z této akce existuje foto. V roce 1929 byl zřízen skupinový vodovod z Lysé. V letech 1945–46 pomáhala obcím s potravinami americká organizace UNRA (konzervy, čokoláda, šatstvo).    V roce 1946 byl zaveden v obci rozhlas, do té doby chodil po vsi bubeník (např. pan Vaja, pan Žák) a oznamoval zprávy obecního úřadu. V roce 1951 bylo v Želechovicích otevřeno veterinární středisko, které dlouhá léta vedl MVDr. Milíč Jandl. Dne 9. února 1956 bylo naměřeno v Želechovicích – 28 °C. Po oblevě musely být odstraňovány kry třaskavinou. V roce 1957 zemřel v Želechovicích na odpočinku žijící zakladatel pařížského Sokola, legionář 1. SV kpt. Vladimír Chalupa, č. p. 15. V roce 1958 12. června a 2. září byla u nás viditelná polární záře. V 60. letech se o vzhled parčíků v naší obci zasloužil pan Jindřich Rosík vysázením mnoha vzácných stromů a keřů. Zahynul tragicky při práci.

Dřevěný splav

Návštěva prezidenta republiky T. G. Masaryka 24. 6. 1928

 

T. G. Masaryk

„Nejradostnější událostí v dějinách valašských měst a vsí zůstane návštěva prvního prezidenta ČSR, T. G. Masaryka. Pan prezident na své zpáteční cestě z Radhoště, v neděli 24. června 1928, učinil další zastávky, a to ve Vsetíně, Vizovicích a Zlíně. Mimo to učinil zastávku skoro ve všech vsích na cestě ležících. Do Želechovic, kde se i naši občané zúčastnili uvítání, dospěl několik minut před půl čtvrtou odpoledne. Byl krátce uvítán za obec náměstkem starosty panem Jos. Světlíkem, za legionáře panem kpt. Vladimírem Chalupou a za děti žákyní III. třídy obecní školy Vlastou Nedbálkovou, která mu, pláčem se zajíkajíc, podala kytici květin. Na fotografii je zachycen pan prezident v autě, hovoří právě s kpt. Chalupou, za ním stojí pan řídící učitel Frant. Doležel (pořadatel uvítání), drží před sebou žákyni Nedbálkovou. Vedle něho stojí náměstek starosty pan Jos. Světlík. Po obou stranách silnice stály děti školy želechovské a za nimi občanstvo. Pan prezident byl uvítán u Pomníku padlým, u něhož byla postavena slavobrána s nápisem: „Buď zdráv, osvoboditeli!“ Domy podél silnice byly vyzdobeny vlajkami, praporky v oknech, nejvíce školní budova, jejíž všechna okna byla vyzdobena množstvím květin a praporků, Žel, že jen chvilku jsme měli pana prezidenta mezi sebou! Zastávka trvala jen 2 minuty.“ Tolik kronika obce Lužkovice, autor pan učitel Křemenek. Ve Zlíně se zúčastnili uvítání pana prezidenta starostové okolních obcí. Za Želechovice starosta pan František Motýl. Podpis pana prezidenta T. G. Masaryka v pamětních knihách obcí je vzácná památka.

 

František Motýl a T. G. Masaryk

Pohlednice Želechovic n/D.Pohlednice Želechovic n/D.Pohled na Želechovice z Lzžkovic, 30. léta, 20. století

Prameny:

  • Zlínsko, Muzejní a vlastivědná společnost v Brně
  • Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, 1995, redigoval doc. Dr. Vladimír Nekuda, Dr. Cs.
  • Vlastivěda Moravská II. (místopis)
  • Muzejní spolek v Brně 1907
  • Želechovice – můj domov, Ferd. Filipi
  • Želechovice, Kostel sv. Petra a Pavla,
  • pan Bohumil Vícha
  • 100 let školy v Želechovicích – brožura 1968
  • Valašská povstání 1620–1644, Fr. Dostál, 1966

Želechovice nad Dřevnicí

Obec se nachází na levém břehu řeky Dřevnice, v nadmořské výšce 242 m n. m., 7 km od Zlína a 9 km od Vizovic. Středem protéká potok Obůrek, který odděluje dvě historické části. Vlastní vesnice leží v severní části, zatímco na jihu se rozkládají samoty a pasekářské usedlosti, dále pak zalesněný hřeben Vizovických vrchů.

Kontakt

Želechovice nad Dřevnicí
Ul. 4. května 68
763 11 Želechovice nad Dřevnicí
tel.: 775 569 118 
e-mail: obec@zelechovice.eu
IČO: 75158094
DIČ: CZ75158094
Číslo účtu:
258966988 / 0300 ČSOB, a.s.

Fotogalerie

Náhodná fotogalerie